Tschechische Aufgabe "Ich, Emilie Schindler". Traducción al idioma checo de mi obra "Yo, Emilie Schindler".

Já, Emilie Schindlerová Já, Emilie Schindlerová Erika Rosenbergová (vyd.) Přeložil Ruben Pellar Erika Rosenbergová (vyd.) TRITON 9 788075 53610 5 ISBN: 978-80-7553-610-5 Dr.  Erika Rosenbergová, narozená v roce 1951 v Buenos Aires, vyučuje mimo jiné němčinu a němec - ké dějiny v  Goethe-Institutu v  Bue - nos Aires a  přednáší na  Katolické univerzitě. Je činná jako novinářka, spolupracuje například s  „Deutsche Welle“, a rovněž je autorkou a vyda - vatelkou několika knih. Erika Ro - senbergová byla blízkou důvěrnicí Schindlerovy vdovy Emilie, která se po  mnoha desítkách let strávených v Argentině vrátila do Německa. Emilie Schindlerová, která podobně jako její manžel Oskar nasadila svůj život při záchraně více než 1300 Židů před jistou smrtí během nacistické nadvlády, prožila celá desetiletí po válce takřka zapomenuta v Argentině. Až mnohem později než jejímu manželovi se jí po životě ve velké chudobě dostalo finanční podpory a  oficiálníchpoct zvláště z  izraelské a  německé strany. Vzpomínky statečné ženy, která si zachovala integritu v  barbarské době, přinášejí svědectví o hrůzovládě nacistů, ale zároveň bez jakékoliv stylizace poznáváme osobnost EmilieSchindlerové, rázovité hrdinky, o níž se mnozí domnívají, že stála ve stínu svého manžela, což bývá osudem žen slavných mužů až nepříjemně často. Publikace je doplněna četnými, převážně poprvé uveřejněnými dokumenty a fotografiemi a příspěvkem Charlotty Knoblochové, předsedkyně Centrál - ní rady Židů v Německu. Ve  svých vzpomínkách popisu - je Emilie Schindlerová své dětství a  mládí, vztah k  manželu Oskarovi, těžké roky války a  své nasazení při záchraně Židů.Následuje život plný odříkání v  Argentině, pak období většího veřejného uznání, které při - chází s  filmem Stevena Spielberga „Schindlerův seznam“ (na který byla pozvána jako „přeživší“ ze Schindle - rova seznamu!) a  vzrušující „nález kufru“, který obsahoval dosud ne - známé dokumenty týkající se Oskara Schindlera, na  podzim roku 1999. Kniha končí poslední cestou třiade - vadesátileté stařenky do  Německa, její smrtí na  podzim 2001 a  přehle - dem událostí jejího života. Přináší obraz nezlomné, hrdé, ale zároveň zranitelné ženy, která váhá mezi ži - votem v ústraní a touhou po uznání. Ženy, pro kterou byla její neobyčejná občanská statečnost samozřejmostí – a která by „udělala znovu všechno přesně stejně“.